Avia B-71 / Tupolev SB-2
Avia B-71, bombardéry pro republiku, které jak rychle přilétly tak rychle odlétly…
Druhá polovina třicátých let vypadala pro československé vojenské letectvo dosti žalostně. Hlavně co se týče lehkého bombardovacího letectva. Nové moderní projekty
(Avia-158, Aero-300) vypadaly velice nadějně, ale jejich vývoj se táhl dost dlouho. Ministerstvo národní obrany tehdy uvažovalo o licenční výrobě některého
zahraničního letounu.
V úvahu připadaly dva stroje: francouzský Potez 63 a britský Bristol Blenheim. V obou případech však k licenční výrobě nedošlo. Francouzský letoun, prý nebyl ještě
zbaven velkého množství dětských nemocí a Britové dělali vše pro to, aby Blenheim zůstal tam, kde nejraději pijí "čaj o páté". Naše ministerstvo se tehdy obrátilo
na velkého východního souseda, který vyráběl letouny Tupolev SB-2 a které v té době už měly bojové zkušenosti ze Španělska.
Po dlouhých vyjednáváních došlo k uzavření vzájemné dohody mezi ČSR, SSSR a firmou Škoda na získání práv na licenční výrobu letounů SB-2 výměnou za poskytnutí licenčních
práv pro horský kanón C-5 a protiletadlový kanón R-5. Součástí dohody bylo dodání 61 kusů hotových strojů, které ještě před přeletem do republiky byly vybaveny čs.
motory Avia HS 12Ydrs a nejnutnějšími přístroji. Poté byly letouny doma dovybavené na čs. standard. Mimo motorů byla změněná střelecká výzbroj a také přístrojové a
rádio vybavení. Ruské kulomety Škas byly nahrazeny třemi domácími "Zbrojovka vz.30" ráže 7,92 mm. Dodané letouny byly zařazeny u pluků 1, 2, 5 a 6, kde doplňovaly letky
bombardérů Aero A-100 a Ab-101. Část letounů létala u zvědných letek.
Samotná licenční výroba se rozbíhala velmi pomalu. Ta měla být rozdělena mezi továrny Avia, Aero a Letov a měla dát celkem 101 bombardérů označených jako B-71A a 60
průzkumných verzí označených B-71B. První letouny z vlastní produkce však začaly vycházet z výroby až po okupaci zbytku republiky (15.březen 1939), takže tyto letouny
přebírala již Luftwaffe, která je převážně používala k výcviku posádek pro bombardéry nebo jako vlečné letouny pro rukávové terče. Výroba probíhala pouze v továrnách
Avia a Aero a dala celkem 111 strojů. V Letovu výrobu nezahájili vůbec. 24 vyrobených letounů bylo prodáno do tehdejšího Bulharska společně s dalšími typy.
Tak skončil bombardér pro republiku, který jak rychle přilétl tak rychle odlétl...
Tovární záběry byly vždy kvalitní, protože byly prováděny na skleněný deskový materiál. Zde představují první letouny v tehdejším vojenském letectvu. Letoun s kódem 3K
je ze stavu leteckého pluku 6 , 72.letky bombardovací z letiště Praha Kbely 1938.
Zimní záběry představují stroje od leteckého pluku 1, již po 15. březnu 1939 z Hradce Králové.
Tyto záběry již představují letouny z domácí produkce, ale v péči jiného majitele. Stroj s číslem "9" je v pořadí druhý vyrobený kus v Avii s pořadovým číslem B-71.153. Podle kamuflážních polí to vypadá na původní schéma pro československé letectvo. Na pravém křídle to vypadá na zamalovanou původní čs. kokardu. Další záběry představují vcelku zdařilý nouzák jiné Avie B-71.
Po 15. březnu 1939 zůstal na Slovensku jeden poškozený letoun (V3) od leteckého pluku 6 (74.letka bombardovací). Ten byl opraven a zůstal v užívání SVZ. Na jaře roku 1943 (18.dubna) s ním ulétla skupina slovenských letců pod vedením čatníka Antona Vanka do Turecka. Odtud pak nastoupili cestu do druhého odboje ve Velké Británii. Nekvalitní fotografie z nouzového přistání v Turecku jsou ale o to vzácnější.
Slovenská armáda v roce 1941, při svém tažení Ukrajinou, ukořistila na letišti v Tarnopolu částečně poškozený sovětský SB-2M-103, který chtěla přelétnout na Slovensko. Při přeletu letoun havaroval na lvovském letišti při mezipřistání a byl zrušen.
Spolupracovali: Zdeněk Bedřich, ing, Pavel Šimek a Ivan "Gonzo" Sabo
Pavel Polach, 1./2014
Náhled printu Avia B-71 / Tupolev SB-2
- od našeho kamaráda pana Petera Takáče.
