12.-13.dubna 2008 Mosonmagyaróvár

V kalendáři jsme tuto již tradiční a neopomenutelnou velkoakci, v maďarském "Mošónu", všichni dlouho vyhlíželi napnuti více než jindy. Na maily s rezervací o ubytování ve všech světových jazycích nikdo neodpovídal a na modelářských internetových fórech šly v diskuzích různé fámy... Bude - nebude? A co myslíte, přátelé? BYL!

Z Třebíče a okolí (Náměšť promine...) vyrazila jako obvykle tři vozidla zatěžkaná modely a dvanácti natěšenými výletníky. Počet zůstal, složení se mírně obměnilo, lonští "kandidáti členství TNMC" se osvědčili (zdravím Zdeňka a Janu) a jeden z nich se stal dalším členem našeho oddílu. Jen houšť a větší kapky!

Po příjezdu jsme zaregistrovali své modely a jeli se ubytovat do stejného penziónu jako vždy. Čtyřkilometrové procházky z penziónu na výstavu a zpět máme natrénované. Počasí v sobotu nic moc, ale aspoň jsme se lehce našli - skoro všichni byli u modelů. Jenom Miloš, který si dovezl novou přítelkyni, se nezvládal plně koncentrovat pouze na výstavu. V neděli to sluníčko zachránilo a "venčení" po sobotním kulturním večeru bylo velmi příjemné.

Výstava se, nejen mně, líbila moc. Letadla jsou sice trvale na ústupu, ale figurky a diorámy s technikou mne fascinovaly, přestože jsem pravověrný letadýlkář! Lidí se přišlo po oba dny podívat spousty. Návštěvníci výstavy dokázali chvílemi zablokovat uličky okolo vystavených modelů, že se nedalo ani protáhnout. I nakupování všeho modelářského na takovéto akci má svoje kouzlo. Bezesporu největším tahákem byl stánek firmy Eduard, kde se daly jejich modely, po velkých slevách, kupovat jak housky na krámě. No nekupte to za ty prachy! U ostatních prodejců bylo z čeho vybírat a tak si každý z nás přišel na své.

Místa v naší oblíbené restauraci jsme si pro večerní posezení zamluvili už dopoledne a dobře jsme udělali! Protože bylo opravdu narváno (český modelář všude, kam uplivneš). Jen sympatická vrchní z hospůdky byla opět v jiném stavu, takže i letos to bylo bez společné fotografie. Jídlo bylo vynikající a každý z nás dopřál chuťovým buňkám, po čem toužily. Maďarské víno nás tentokrát neoslovilo a tak jsme požívali rakouské pivo značky Gösser.

Ještě jeden veselý příběh musím zmínit. Kamarád a nájemný hasič Miloš (mezi námi zvaný Karadžič - ten s novou přítelkyní). V sobotu před odjezdem zaspal (no Hanko. . .), čímž mě rozezlil, protože jsem čekal dvacet minut na mírném ranním deštíku na příjezd našeho vozidla. V neděli zaspal znovu (no Hanko...) a v penziónu po bušení do oken stihl společné foto a rychlé zabalení a naložení zavazadel do aut. Poté naše výprava odjela sbalena na výstavu a Miloš pokračoval v odpočinku (no teda Hanko. . .). Kolem půl jedenácté však přiběhl udýchaný Miloš za námi a dožadoval se klíčů od auta a svých zavazadel - při rychlém balení sebral vše a své nové přítelkyni toho na oblečení na pokoji moc nenechal. Ta sice tvrdila, že by zvládla dojít těch pár kilometrů v kalhotkách (no teda Hanko...), ale známe ženský ...

Ale zpátky k modelářství:
Na výstavu jsme přispěli svou troškou do mlýna. Nejezdíme se přece jen kochat a brblat, že modelů je málo. Tentokrát neověnčeni vítěznými vavříny. Přesto jsme se vraceli spokojeni a naplněni modelářskou euforií a chutí do dalších stavitelských počinů. Řečeno slovy klasika: "…a vo vo vo vo tom to je!". Škarohlídi následně tvrdili, že loni bylo lepší támhleto a tuhleto, ale my jsme si ničeho podstatnějšího nevšimli a příští rok určitě přijedeme zase!

František "Redstar" Švéda

Fotografie modelů lze najít i na dalších webech, např:
The Luftwaffe in Scale [Rakousko], KPM Mladá Boleslav, KPM Bratislava [SK], Schusterdiorama-35, KPM Prešov [SK], Dolin History web.

nahoru