Aero L-29A Delfín.
U příležitosti 50. výročí startu prvního proudového čs. letounu "nové generace" L-29 Delfín ( 5.dubna 1959 ) je určitě na místě si tento nádherný letoun
připomenout několika zajímavými fotografiemi. Nebude se však jednat o tu nejrozšířenější cvičnou verzi, která je všeobecně známá.
V druhé polovině šedesátých let vznikaly podněty a návrhy na novou generaci akrobatických letounů s proudovým motorem. Výborné letové vlastnosti
předurčily Delfína k postavení jednomístné akrobatické verze. Pro úpravu byl vybrán stroj výr. čísla 390501-0517 ze kterého se demontovala zadní
část dvoumístného pilotního prostoru včetně ovládání. Konverze probíhala poměrně rychle a tak v listopadu 1967 mohla být akrobatická verze Delfína zalétána.
První čtyři fotografie představují Akrobata v původním vojenském označení a působivém červeno, černo, modrobílém zbarvení křídel a horní části trupu. Spodní část trupu byla ponechána v původním plechovém provedení. Vojenské kokardy byly pouze na spodních plochách křídel a na kýlové ploše SOP. Pod kabinou z obou stran trupu byl namalován modrý delfínek jehož autorem byl karikaturista Pavel Kantorek. Jako vojenský létal Akrobat nějaký čas u 47. průzkumného leteckého pluku.
Další tři fotografie představují Akrobata z období, kdy se zkoušel ve VZLÚ v Praze Letňanech. Vojenské označení bylo odstraněno a letoun obdržel civilní označení OK-SZA.
Poslední dvě fotografie představují finální podobu Akrobata tak, jak byl předváděn na pařížském aerosalonu v roce 1969. Letoun měl dobarvenou spodní část trupu bílou barvou. Červené konce křídel na spodní části byly doplněny třemi bílými pásy. Černý pás na bocích trupu byl doplněn na spodní straně červenou linkou a pod kabinou červeným obrysovým číslem 804 (výstavní číslo na aerosalonu).
Na počátku sedmdesátých let byl Akrobat ve stavu aeroklubu Jaroměř, ale kvůli krátké dráze se létalo v Novém Městě nad Metují. Dnes je možné spatřit tohoto Akrobata ve Slováckém leteckém muzeu Kunovice ve velmi dobrém stavu.
Zveřejněno za přispění ing.Pavla Šimka a pana Miroslava Lorence.
Pavel Polach, 12./2009
