E-Day Praha, 22.- 23.9.2017
Tradiční podzimní pražská garážová výstava měla letos projít velkou změnou. Přesunula se z podzemí nákupního centra na Praze 5 do
hotelu s honosným názvem TOP Hotel na Chodově. Z hlediska dopravy to pro nás bylo příjemné místo – jen pár set metrů od dálnice z
posledního sjezdu ze směru od Brna. Doprava byla tedy bez problémů, parkování bylo o něco horší, ale protože jsem přijel v sobotu
ráno kolem půl deváté, zaparkoval jsem na hotelovém parkovišti ještě bez problémů. A fronta u vchodu se už hrozivě táhla…
Prostory hotelu byly na první pohled důstojné. Dva velké sály, několik barů a restaurace, záchodky na každém rohu. Ale při bližším
setkání s realitou to už taková sláva nebyla. Velký sál s obchody byl v pořádku, malý sál s modely ve druhé části hotelu trpěl
naproti svému velkému bratru nedostatkem prostoru a především světla. Prodírat se úzkými uličkami s prostorem pro tři vzrostlé
chlapy mezi stoly vyžadovalo notnou dávku trpělivosti a odhodlání. Už vůbec nebudu připomínat vzpomínané „baťůžkáře“.
Tlačenice, po pár hodinách nedýchatelno… Samostatnou kapitolou bylo osvětlení malého sálu. Ráno se asi šetřilo a se zapnutou částí
osvětlení nebylo v některých koutech vidět opravdu nic. U letadel jsem rozeznal snad to, že to mělo vrtuli, nebo to byl tryskáč
(no, trošku přeháním, ale daleko od pravdy to zase není :-) ). Později byly zapnuty všechny lustry, odtaženy závěsy a situace se
zlepšila, nicméně oproti proklínaným garážím světlo v mnohých částech sálu pokulhávalo.
Samostatnou kapitolou bylo stravování. Já v tomto směru nic velkého neplánoval, ale hotel zjevně nečekal takové množství návštěvníků.
Došlo prý skoro všechno. Já si své dvě kávy a dvě malá piva v klidu vypil, oběd vynechal a na večeři jsme si zašli pár set metrů
vedle k „Potrefené huse“. Zůstal jsem se svými ukrajinskými přáteli přes noc v hotelu hned vedle výstavy (sto metrů od hlavního
vchodu) a v neděli jsem v klidu odjeli směr „Kutná Hora“.
Abych jen nehaněl. V rozlehlém areálu hotelu byla spousta míst k posezení, modelářská (i ta nemodelářská) veřejnost se mimo sály
mohla rozptýlit do rozlehlých hotelových prostor. Za nepřipravenost v oblasti pohostinství Eduardi určitě taky nemohou, takže
uvidíme, kam se přestěhuje E-Day příště. Letošní premiéra se dle mého názoru na úplných sto procent rozhodně nepovedla, ale žádná
velká katastrofa to taky nebyla. Já jsem odjížděl přiměřeně spokojený, jen o něco méně jako ze vzpomínaných garáží, na které jsem
si osobně nijak zvlášť nestěžoval.
Nejpříjemnější výstavou pro mne tak nadále zůstává „Jihlavský ježek“ (O Štít města Jihlavy) konaná v březnu v překrásných prostorách
Hotelu Gustav Mahler a z masovek třídenní maďarský „Mošón“.
Uvidíme za rok, přátelé.
František "Redstar" Švéda, 10./2017
A fotografie...
Od Františka Švédy, Milana Simra a Aleše Zmrhala.
