Jak si z acetátové fólie vytáhnout novou kabinku
Když potřebuji na modelu nahradit původní překryt kabiny používám k tomu acetátovou fólii. Ta se dá koupit v arších, ale tento materiál na mnoha výrobcích funguje jako ochranný obal,
zejména u hraček. Pokud narazím na použitelný kus tak okamžitě putuje do mých zásob. Důvodem, proč si vyrábět nově průhledný překryt je např. nepřiměřená tloušťka materiálu původní
kabinky, poškození nebo poškrábání takového rozsahu, že ji nelze použít. Níže popíši postup jak si kabinky vyrábím.
Nejprve si připravím vlastní kopyto přes které bude nová kabina vytahována. Pokud můžu použít jako kopyto stávající plastovou kabinu mám situaci značně ulehčenou. Horší
situace nastane pokud musím vytvořit kopyto, tzv. od nuly. Není to ale nic co by nešlo vyrobit. Nejlépe se k jeho tvorbě hodí dvousložkový tmel, např. Milliput. Výsledná
forma musí být hladká aby nepoškrábala nově vytvářený překryt. Vlastní kopyto je při tvoření potřeba uchytit na trn, který je zasazen do stabilní základny. Vnitřek kopyta
je nutno vyztužit, aby při přetažení zahřáté fólie nedošlo tlakem a tahem k jeho poškození nebo i zničení.
Z fólie odstřihnu rozměr kabinky s potřebným přesahem. V rozích fólie udělám dírky, kterými protáhnu kousky drátu a ty přichytím na odříznuté konce násadek od štětců tak, aby se nepohybovaly a pevně fólii fixovaly. Díky těmto "úchopovým" násadkám můžu fólii na kopyto přitisknout dostatečnou silou, která mi zaručí, že bude přesně okopírován tvar předlohy. Potom se přemístím ke kuchyňskému sporáku a nahřeji fólii sálajícím teplem nad plotýnkou, až krásně zvláční. Potom ji okamžitě natáhnu na připravené kopyto a nechám chvilku vychladnout. Pokud se mi nezdá kabinka povedená, můžu po opětovném zahřátí pokus opakovat. Případně si kabinek vytáhnout několik a vybrat si tu nejpovedenější.
Dalším krokem je opatrné vystřižení nové kabinky a upravení do konečného tvaru a podoby. Před rámováním celou kabinku ponořím do čirého laku (v mém případě Sidoluxu), který mi kabinku ochrání před poškozením. Na závěr vytvořím rámování kabiny, nejčastěji vymaskováním průhledných částí a nastříkáním rámů.
Zde si dovolím upozornit na to, že barva rámování kabiny byla většinou rozdílná zevnitř a vně. Uvnitř je to nejčastěji základová barva nebo barva interiéru. A vně zase kamuflážní barva. Proto nejprve stříkám interiérovou a po zaschnutí vnější kamuflážní barvu. Zde je potřeba se řídit podobou konkrétního stroje.
Jirka Toman, 1./2013
