Aero Ae-45

Když se řekne: Aerovka…

Ano, ano, když se řekne "Aerovka", tak těm dříve narozeným se okamžitě vybaví lidová, předválečná vozidla Aero 500, 660 a 1000, známý to Cililink. Nebo komfortnější Aero 30 či Aero 50, které vyráběla pražská továrna Aero ve Vysočanech. Někomu se také vybaví píseň "Aerovka červená" v podání Rudolfa Pellara z roku 1960. Řeč však bude o vzdušné "Aerovce". Aeru Ae-45, první poválečné, dvoumotorové, čtyřsedadlovce, která v leteckém světě zazářila velice jasným světlem.
Prototyp Ae-45 spatřil světlo světa ještě před "Velkým únorovým pučem". A to v roce 1947. Objevil se také již v témže roce na velkém leteckém dnu v Ruzyni, kde sklidil zasloužený obdiv. Nedlouho poté, se "Pětačtyřicítka" začala v roce 1948 vyrábět sériově. Mateřská továrna ve Vysočanech vyrobila sérii 200 kusů a poté byla výroba přesunuta do Kunovic (tehdejších "Strojíren 1. pětiletky"). Výroba probíhala včetně dalších verzí Aero-45Super a Aero-145 až do roku 1960 a zaznamenala velký exportní úspěch snad právě proto, že první vyrobené stroje šly na export.
První "Pětačtyřicítky" v Československu začala používat společnost Svitlet ve Zlíně, později ČSA jako aerotaxi. Své uplatnění našly v armádě a bezpečnostním letectvu později i v aeroklubech. Největšího úspěchu však "Aerovky" dosáhly ve světě, kde kromě Antarktidy, létaly ve všech světadílech ke spokojenosti svých uživatelů. A právě tyto vlastnosti činí z "Pětačtyřicítky" významné letadlo, které zaslouží náš obdiv.

Ae-45 - prototyp
Prototyp "Pětačtyřicítky" tak jak opustil bránu Aera ve Vysočanech a byl předveden na velkém leteckém dni v Ruzyni roku 1947.

Ae-45 - aerotaxi
Společnost ČSA používala ve své flotile "Pětačtyřicítky" u oddílu aerotaxi. Stroje byly ve světlemodro-krémovém zbarvení s tmavě modrými doplňky a znakem ČSA.

Ae-45 - army, policie
Aerovky našly také uplatnění v armádě a u bezpečnostního letectva, kde plnily převážně kurýrní službu. Vojenské Ae-45 byly převážně v jednoduchém celostříbrném zbarvení, policejní stroje byly celozelené s červenou, bíle lemovanou imatrikulací a trojúhelníkovými čs.znaky.

Ae-45 - aeroklub
V aeroklubech se "Pětačtyřicítky" uplatnily jako soutěžní stroje na různých navigačních soutěžích a také jako vyhlídkové stroje. Na sportovním poli dosáhli se svými posádkami významných úspěchů.

Ae-45 - rekordní
V roce 1961 se vydal na rekordní let s Ae-45 (OK-FHK) člen brněnského aeroklubu prof.Dr.Jan Vanýsek po trati z Karlových Varů do rumunské Konstance bez mezipřistání. Tuto trať dlouhou 1364 km překonal průměrnou rychlostí 217 km/hod. Detailní fotografie ukazuje použití přidavných nádrží v kabině letounu.

Ae-45 - detail
Detailní fotografie poskytli naši spolupracující kolegové: ing.Pavel Šimek a ing.Martin Janoušek. První fotografie představují dvě různá provedení palubní, přístrojové desky.

Ae-45 Super
Po ukončení výroby původní "Pětačtyřicítky" se na výrobní lince v Kunovicích začala vyrábět zdokonalená verze Ae-45Super, která doznala některých zlepšení v oblasti draku (motorové gondoly)a přístrojového vybavení.

Ae-145
Posledním článkem v dlouhé řadě vyrobených "Pětačtyřicítek" bylo Ae-145, které doznalo dalších změn. Hlavní změnou byla instalace nových motorů M-332 a nových větších vrtulí. Bylo zjednodušené rámování kabiny a změnila se také palubní přístrojová deska. Celkově byl letoun modernizován. Proto také šla většina produkce na export. Zajímavá je vojenská Ae-145, která je v civilním kabátě s vojenským označením. Byla koncem šedesátých let ve stavu 3.velitelské letky 3.sboru PVOS v Žatci.

Export
Jak již bylo řečeno, většina produkce "Aerovek" šla na export. Největším odběratelem nebyl nikdo jiný než SSSR. Jinak se stroje rozlétly do celého světa a jak dokazují naše záběry, i pro "bubáky" do africké Mali…