15. října 1963 byl krásný podzimní den. Řidicí letového provozu vojenské části tuřanského letiště v Brně pan Stanislav Štěpánek má volný den. Přesto se
vydal se svým fotoaparátem na letovou stojánku, nafotit ruch pozemního personálu kolem letounů MiG-19S a MiG-15UTI. Na pořadu letového dne byly střelby…
Toho dne vznikl snad nejkrásnější seriál fotografií letounů MiG-19S od 3.SLP dislokovaného v Brně. Tímto fotoseriálem chceme věnovat tichou vzpomínku
panu Stanislavu Štěpánkovi (bývalému navigátorovi čs. He-111, Aera C-3, IL-12 a Avií Av-14), který po sobě zanechal velké množství leteckých fotografií
a které můžeme právem obdivovat. Stando děkujeme za ně!
Následující detailní fotografie letounu MiG-19S (0511) pořídili pánové MUDr.Michael Janoušek a Radko Bohdálek v polovině 80.let. Tento letoun je ve stálé expozici Technického muzea v Brně.
Detaily draku MiG-19S (0511): Detaily motoru MiG-19S (0511): Detaily pilotního prostoru MiG-19S (0511): Detaily podvozku MiG-19S (0511): Detaily výstroje MiG-19S (0511): Detaily výzbroje MiG-19S (0511): Start MiG-19S (0204):Náhledy printů letounu MiG-19S (0204) a MiG-19PM (1044) - od našeho kamaráda a čestného člena pana Petera Takáče.
Čerpáno: Technický metodický zpravodaj č.2 z dubna 1991
MiG-19 v Československu
Pan Stanislav Skala, který je jedním z autorů publikace o letounu MiG-19 zveřejněných v sedmém čísle Triády shromáždil a zpracoval i další materiál, jež se
však pro svoji specifičnost do uvedené publikace nevešly. Proto byly tyto podklady uveřejněny v Technickém metodickém zpravodaji. Zde je výsledek jeho
dlouholeté badatelské činnosti, který by asi jinak těžko spatřil světlo světa.
Vysvětlivky k tabulkám:
MiG-19 znaky, čísla, popisky
Když se ve Středočeských strojírnách, n.p. Vodochody začalo v druhé polovině padesátých let s přípravou licenční výroby letounu MiG-19, bylo potřebné
stanovit také normu pro umístění výsostných znaků, imatrikulačních čísel a rozmístění nápisů (popisek). Vznikla tak výkresová dokumentace pod označením
"VM2-0001-00/A" až "…-12/A", jež sice byla normou, ale ve výrobě ne vždy respektovanou.
Vzpomínky přímých účastníků výroby, techniků, ale i dobové fotografie a koneckonců dodnes zachované stroje na různých podstavcích jednoznačně hovoří o
tom, že z téměř stovky popisek jich bylo prakticky nastříkáno jen něco málo přes dvacet a u pozdějších verzí -PF a -PM už jen něco málo přes deset.
Podobná situace byla u nastříkávání imatrikulačního čísla, kde byla norma dodržována velmi málo, zvláště jednalo-li se o počáteční varianty, číslované
jedničkami. Zde zpravidla došlo k zhuštění písma. Nejvíce přesně byly stříkány výsostné znaky, k posunutí došlo jen v několika případech na SOP.
Z vyhodnocení výkresové dokumentace pro rozmístění nápisů je však také možno vyvodit, že některé nápisy nebyly ani určeny k tomu, aby se na letoun
stříkaly. Svědčí o tom například nápis č.4 - Odmrazovač, což je spíše označení zařízení uložené hluboko v trupu, jež se bez demontáže přídě nedalo
běžně dosáhnout. Podobně jsou v o r i g i n á l e výkresu uvedeny v textu některá zařízení, ale vlastní pozice není číselně uvedena. S největší
pravděpodobností jde tedy o instruktážní výkres pojednávající o jednotlivých agregátech letounu a jen část nápisů byla skutečně aplikována.
Přes uvedené nedostatky nebude na škodu se s uvedenými výkresy seznámit a v konfrontaci se skutečnými letouny se snažit model MiGu-19S vylepšit.
Současně tento materiál může sloužit jako doplněk sešitu o MiG-19 z edice Triáda.
Zveřejněno s laskavým svolením Technického muzea v Brně, MUDr. Michaela Janouška a ing. Pavla Šimka. Děkujeme.
Pavel Polach, 11./2010